Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Píše se rok 97 a ve švédském městečku Nyköping zakládají čtyři kamarádi kapelu. Jejich první dlouhohrající deska vychází o čtyři roky později, ale už tehdy, přes některé dětské nemoce působí velký zájem. Celé album definuje jeho nesmlouvavost v jejich křížení metalu a punku, průraznost, rychlost a hrubost. O rok později po vydání debutu se přidává Jon Lindqvist, který v té době ještě hobluje v grindcorové legendě zvané NASUM. V tu chvíli je zaděláno na kapelu, která se stane jednou z vlajkových lodí severského hardcoru.
Od těchto dřevních dob se mnoho změnilo. VICTIMS už nehrají jen na rychlost a hrubost. Ba naopak, nejsilnější skladbou na tomto albu je pro mě „We Fail“. Šest a půl minuty dlouhá skladba, která kombinuje nervózní brnkání, dunivé valivé nástupy s plnými kytarami a monolog generála Stephena Chesneyho, který pojednává o tom, jak se armáda dívá na změnu klimatu, migraci a třenice mezi národy a zeměmi. Skvěle zaranžovaná a politicky velmi výmluvná skladba, která má obrovskou sílu. VICTIMS velmi často dokázali s politickými tématy tnout do živého.
Ostatní skladby jsou samozřejmě syrovější a rychlejší, ale zdaleka nedosahují té zběsilosti, která byla na počátcích. Střelbu z kalacha tu a tam nahradil trochu bažinatější přístup. Z agresivity a hrubosti Švédi nepolevují, snaží se do něj nacpat více melodií, atmosféry a také hardcorové devastace. S tím souvisí i jasně profilované texty navazující na mnohdy apokalyptickou auru hudby. Aktuální deska vlastně nepřichází s ničím úplně novým. Cesta byla započata už na deskách minulých. Je to jen další díl skvěle zvládnutého řemesla. Je otázkou, jestli ona stonerová těžkost bude VICTIMS stravovat i v budoucnu, nebo se vrátí k rychlým špinavým výplachům.
1. The Horse and Sparrow Theory
2. The Birth of Tragedy
3. There's Blood on the Streets
4. We Fail
5. Fires Below
6. The Sea and Poison
7. Hell is Full of Good Intentions
8. Revenge of Our Fathers
Diskografie
The Horse and Sparrow Theory (2019) Sirens (2016) A Dissident (2011) Killer (2008) Divide and Conquer (2006) ...In Blood (2004) Neverendinglasting (2001)
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.